Že varování před popisnými názvy byznysu v předchozím článku od Jindry Šulcové nebylo přehnané, potvrzuje zkušenost, kterou udělali dva mladí začínající podnikatelé se svým projektem vinylových hodin. Poučte se z něj.
Jmenujeme se Honza a Káťa a před dvěma lety jsme se rozhodli, že začneme podnikat. Bez zkušeností a v oboru, který ani jeden z nás nikdy předtím nedělal. Začali jsme vyrábět hodiny ze starých gramodesek.
Nyní už za sebou máme dva roky podnikání, zkušeností ale i nespočet omylů a pochybení. To k podnikání prostě patří.
Začátek našeho podnikání je tak trochu úsměvný. Honza pracoval jako manažer v jednom větším centru sportu a zdraví a zrovna tam rozjížděl nový typ cvičení založený na kruhovém tréninku. Byl to obrovský koncept a toho času první v České republice. Honza měl zrovna po škole a tahle pracovní nabídka přišla sama od sebe. Bral to jako zkušenost, která ho určitě obohatí a zároveň zjistí, co vlastně by vlastně chtěl dál dělat. Já jsem v té době taky zrovna začala pracovat ve stejném sportovním centru, ale jako servírka na kavárně. Měla jsem po státnicích a chybělo mi napsat bakalářku. Tak jsem chodila po brigádách, kterých jsem měla hned několik, protože se naskytlo více zajímavých činností, a ani na jednu jsem nedokázala říct ne. Ráda totiž dělám různorodé práce, zabývám se přípravou kávy, komunikuji s lidmi, něco pro někoho chystám, připravuji, vařím anebo učím. Takže jsem zároveň pracovala v alternativním obědovém bistru, večer na kavárně ve sportcentru a v mezičase jsem učila angličtinu a španělštinu. Spala jsem denně asi 5 hodin, ale můj život mě maximálně naplňoval, protože jsem dělala přesně to, co mě bavilo. Na bakalářku ale nezbýval čas.
S Honzou jsme se potkali hned po mém nástupu. Pro mě tam byl ale každý nový, takže jsem nikomu nevěnovala příliš velkou pozornost. Občas se za mnou Honza stavil na kavárnu si popovídat. Jednou mi přinesl ukázat, co vyrobil. Byly to úplně první hodiny, které si doma v dílně vyřezal do staré vinylové desky. A pak mi přinesl ukázat další. Prý to v létě viděl někde na cestách a chtěl si to zkusit vyrobit. A že by to rád začal vyrábět pro lidi.
Během osmi měsíců, kdy jsme se na kavárně potkávali, jsme se sblížili a našli společnou životní vlnu. Začátkem září 2014 jsme spolu začali chodit a de fakto i hned bydlet. A vlastně i hned podnikat. Všechno to začalo zároveň. Na budování vztahu nebylo moc času ani prostoru, a to doslova. Začali jsme výrobu u nás na bytě, z 2+1 se stala během pár týdnů postel+kk. Honza se pro svůj nápad nadchl, a i když dál na plný úvazek pracoval ve sportovním centru, sotva přišel domů, sedl k počítači a zjišťoval si, co je potřeba, jak a kde si co objedná a co budeme potřebovat. Začal skupovat vinylové desky a sám se učit v grafickém programu, ve kterém neuměl nic. Začal úplně od nuly a během krátkého času se vypracoval. V rámci svých časových možností jsem mu pomáhala. Řekli jsme si, že celý náš koncept zkusíme otestovat na vánočních trzích. Honza vytvořil několik návrhů, začali jsme je vyřezávat, fotit, dávat dohromady jednoduchý e-shop a zároveň se chystat na fyzický prodej na stánku. Zprovoznili jsme facebookovou stránku a vymysleli si název a logo. Shodli jsme se na názvu vinylovehodiny.cz který jsme zakomponovali i do loga.
Vánoční trhy dopadly nad očekávání! Měli jsme skvělé ohlasy a vrátila se nám investice, kterou jsme do toho vložili. Po Vánocích se k nám lidé vraceli s objednávkami personifikovaných designů, které chtěli někomu darovat. To nás celé jaro docela zaměstnávalo. Stále jsme se ale hodinám věnovali jen ve volném čase. Honza začal být ve svém zaměstnání nespokojený, protože už ho role manažera nebavila, trávil celé dny v kanceláři a do toho občas trénoval. Víc než práce mu ale začalo vadit vedení. Což jsem chápala, protože to byl důvod, proč jsem na kavárně o Vánocích skončila i já. Začali jsme tedy přemýšlet, že v zaměstnání skončí a bude se věnovat naplno hodinám. Já v té době měla poslední termín odevzdání bakalářky. Nezbýval na ni ale čas a vůbec jsem ji neměla jako prioritu. Nakonec jsem ji neodevzdala a Honza z práce odešel o měsíc dřív, než plánoval, protože ho jeho šéf s výpovědí o měsíc předběhl. Každý jsme tak měli ten svůj správný podnět se do vinylových hodin pořádně obout. Řídíme se totiž mottem: Ber každý problém jako příležitost! Tohle heslo nás provází celé dva roky. A že jsme za tu dobu těch příležitostí měli!
Na jaře roku 2015 jsme se přihlásili na dvě soutěže pro začínající podnikatele (Rozjezdy roku a Podnikavá hlava), u obou nám celkem těsně uteklo to důležité umístění, ale i tak jsme z nich vytěžili maximum a opět nás to nakoplo makat o něco víc.
V rámci soutěže Podnikavá hlava jsme navíc mohli využít nejrůznější konzultace. Sešli jsme se proto s právníkem. První otázka, kterou jsme dostali, byla: Máte ten váš nápad patentovaný? Na tohle se nás lidi ptali celkem často. Nechat si patentovat výrobu vinylových hodin ale nejde, protože za a) nejsme první ani jediní, kdo to dělá, a za b) vinyl je dle chemického složení plast a řezání do plastu bylo patentováno už dávno. Pak přišly další otázky: Máte chráněnou vaši značku? Podali jste si žádost na registraci ochranné známky vinylovehodiny.cz? Máte zaregistrované domény podobné té, na které máte e-shop? … Neměli jsme. Neměli jsme skoro nic.
[tg_divider style=“faded“]
A jak to bylo dál?
Dozvíte se v listopadovém čísle Starting UP.
[tg_button href=“https://issuu.com/startingup/docs/startingup_3_3.rocnik_11_2016_free_“ color=“orange“ bg_color=““ text_color=““]Prolistovat číslo[/tg_button]
[tg_divider style=“faded“]
Nejnovější komentáře